fórum
x
heslo  přezdívka (registrace
reklama

Kde domov můj

8. 2. 2010, 15.53

Strach, napětí, zoufalost, štěstí, smutek, naděje. Hry dokážou vyvolat celou řadu pocitů. Na rozdíl od kratších a intenzivnějších filmů si mohou dovolit prezentovat i dlouhodobější nálady, na které většinou nebývá ve filmech moc místa a častěji je nacházíme až v seriálech či knihách - pocit plynutí času, pocit stálosti, pocit domova.

Pocit domova je obtížně uchopitelná emoce. Oproti takovému strachu, který je jednoduše reakcí na hrozbu, ji nelze nijak obecně definovat. Co víc, každý si domov představujeme jinak, takže na univerzální prvky nebo rekvizity můžeme rovnou zapomenout. Domov nemůžeme simulovat. Musíme ho vytvořit. Logicky se to daří více videohrám a méně filmům, protože dvacet hodin je víc než dvě. Přesto ne každá hra něco podobného chce a už vůbec ne každá to umí. Těch několik výjimečných, ve kterých se cítíte jako doma, je o to cennějších. Můžete je zapnout i po letech a hned se vám vybaví chvíle strávené během jejich hraní. Všude dobře, doma nejlíp.

Pokračování článku na stránkách autora.

Doporučte: Facebook twitter Twitter linkuj Linkuj del.icio.us Del.icio.us
Publikováno v rubrice Hry, Jen tak. Reakce v diskuzi lze sledovat prostřednictvím RSS 2.0. Můžete přidat komentář, nebo se na článek odkázat ze svého webu.

 
 

Komentáře v diskuzi

1.  Dominik Sramek(89.102.37.xxx)  

kde domov muj

Přidat komentář

*
Opište prosím text z obrázku.
Anti-Spam Image


 

reklama


Provozovatel: CPress Media, a. s., ISSN 1214-1887
Inzerce: Marek Zábrodský | Kontakt na redakci | Návštěvnost měří NetMonitor
Design: munio webdesign